+ bonus: V PÁTEK 27. 7. NÁCVIK TVRDÉHO SPÁNKU ŠÍPKOVÉ RŮŽENKY– NOCOVÁNÍ V KNIHOVNĚ A PRO ODVÁŽNÉ STEZKA ODVAHY. !NUTNO SE PŘIHLÁSIT! NA TELEFONU 608534863 – ŘEHÁKOVÁ
Obec Hrušová a Hrušovský spolek u příležitosti 25. výročí osamostatnění obce a 20. výročí činnosti Hrušovského spolku zve všechny na divadelní představení hudební komedie z divokého západu Limonádový Joe v podání divadelního spolku Šembera Vysoké Mýto.
Představení se uskuteční v neděli 24. září od 15 hodin na tanečním parketě v Hrušové, vstupné dobrovolné, malé občerstvení zajištěno. V případě nepřízně počasí se představení odehraje v sokolovně.
Jiří Brdečka si alkoholuprostého pistolníka vymyslel již v roce 1939. Tenkrát jako povídkového hrdinu pro časopis Ahoj. K filmu Oldřicha Lipského z roku 1964 vedla ještě dlouhá cesta, kterou dláždilo i představení divadla Větrník. Právě tuto Brdečkovu úpravu textu jsme pro vás, milí diváci, nastudovali...
Užijte si dechberoucí kankánové tanečnice, drsné rvačky a známé i neznámé melodie!
V divadelní úpravě zaznívají známé filmové melodie jako Whisky, to je moje gusto, Sou Far či Arizona, ale také písně, které režisér Lipský do svého filmu nezařadil, například Dostavník či Fešný knír.
Vidět můžete známé vysokomýtské divadelníky: Pavla Peška (Limonádový Joe), Terezu Dejdarovou (Tornádo Lou), Míšu Kotrbovou(Winniefred), Petra Stráníka (její otec Abbe Honesty), Petra Chalupníka (Doug Badman), Miroslava Bezdíčka (padouch Grimpo), Irenu Truhlářovou (barman) či Petra Klofandu (Dakota Kid). Řežie a role Hogafoga se ujal Jakub D. Kočí.
Dokončil svá studia v třicátých letech na Litomyšlském ústavu. Působil ještě v Řepnikách, ve Svařeni, v Knířově, v Ostrově, na Libavě u Olomouce – u řeckých dětí. Toto umístění bylo pro něj trestem z pozice politické, ale z osobního pohledu velkým životním ziskem, jak sám říkal. Dále pracoval v propagaci v Karose, kde se seznámil s řadou umělců a obohatil se získáváním povědomí o technických možnostech, tak důležitých ve výtvarném umění. Jeho základní technika byl kolorovaný akvarel, ale i akvarel, vajíčková tempera, olej, kombinované techniky včetně pastelu, tužky, perokresby, linorytu, koláže látkové i jiné, nejrůznější tisky, dřevořezby, figurální práce se dřevem….
Žil celý život sám, ale nebyl osamělý, stále se pohyboval v kruhu své rodiny, kterou všemožně podporoval jak prací, tak mentálně a rodina byla pro něj velkou posilou a zdrojem inspirace. Měl velký okruh přátel a srdečné vztahy se sousedy a obyvateli obce Hrušová a navázal přátelství na svých pracovních štacích. Stále se stýkal se svými kolegy – pedagogickou gardou působící na Vysokomýtsku, Novohradsku, Choceňsku a Litomyšlsku. Pravidelně se scházel se svými spolužáky až do posledního roku života, přátelství, která navázal, byla pevná a hluboká, včetně rodin svých přátel, které zahrnoval svojí přízní a pomocí. Jeho přítelkyně akademická malířka Jaroslava Hýžová , malířka Valašska, akademická malířka Vrbatová, pocházející z Vysokého Mýta a působící ve Dvoře Králové a sochař Korejs. Tito lidé ovlivnili svým dílem jeho tvorbu, nejvíce však byla jeho tvorba závislá na potřebách denního života, které jako výtvarník vnímal. Namaloval například sérii sedmi obrazů - vajíčkových temper na dřevo - , kde zachytil dnes již neexistující stavby v Hrušové. Každá jehonovoročenka byla pohlazením na duši a byla originálně zpracovaná. Byl hlavní oporou hrušovského divadelního souboru, který zde působil a namaloval všechny kulisy a potřebné rekvizity. Minimálně dvakrát pracoval v obci Hrušová jako učitel, ale z politických důvodů nebylo možné, aby zde setrvával. V poslední životní etapě všemožně podporoval mateřskou školu v Hrušové.
Dne 13.10.2009 budeme vzpomínat na již sté výročí narození pana učitele Stanislava Fendrycha, který si vysloveně přál, aby jej rodina a přátelé oslovovali „Úča“.Žil se svou rodinou v obci Hrušová, kde se také narodil a z které odcházel jen krátkodobě na své „štace“. Říkal: „já jsem měl možnost a nabídky pracovat a žít jinde, ale nevydržel bych bez Hrušové. Ale je mi tady nejlépe, od těch lidí a od přírody, od toho všeho se nemohu odloučit….“.
Dne 22.4.2009 proběhla beseda o místní železnici, kterou nás provázel pan Jiří Rokos. Historie vzniku a provozu trati Choceň - Litomyšl byla doplněna ukázkami historických dokumentů, jízdenek a dalších předmětů ze sbírky přednášejícího. V průběhu přednášky byly zodpovězeny i dotazy účastníků.
V závěru roku 1999 byl v obci Hrušová založen Hrušovský spolek s cílem navazovat na místní tradice a ve spolupráci s dalšími organizacemi, spolky a jednotlivci rozvíjet kulturně společenské podmínky v obci a chránit přírodu a krajinu, ve které žijeme.
.jpg)
